(Sloka 1)

Co je vlastně láska, ptám se v klidném dni,

je to teplo v srdci, když někdo vedle mě je.

Je to jemný dotek, co strach pomalu tiší,

a pocit, že mě někdo opravdu slyší.

(Předrefrén)

Když se na mě díváš, čas na chvíli spí,

vím, že v téhle chvíli něco krásného zní.

(Refrén)

Láska je světlo, co v noci mě hřeje,

je to něžný hlas, co mi slova šeptá potají.

Je to síla, co mě zvedne, když padám níž,

láska je chvíle, kdy vím, že nejsem jen stín.

(Sloka 2)

Někdy je to vášeň, co v srdci se zvedá,

jindy tichá řeka, co klidně se dívá.

Je to smích i slzy, co sdílíme spolu,

a pocit, že patřím aspoň na malou chvilku domů.

(Předrefrén)

Když mě držíš blízko, strach odchází pryč,

vím, že s tebou můžu být přesně taková, jaká jsem.

(Refrén)

Láska je světlo, co v noci mě hřeje,

je to něžný hlas, co mi slova šeptá potají.

Je to síla, co mě zvedne, když padám níž,

láska je chvíle, kdy vím, že nejsem jen stín.

(Bridge)

A když se všechno na chvíli rozpadá,

ty jsi důvod, proč znovu vstávám.

Možná láska není jen slovo v nás,

možná je to cesta, co vede dva zas.

(Refrén (finále)

Láska je světlo, co v noci mě hřeje,

je to něžný hlas, co mi slova šeptá potají.

Je to síla, co mě zvedne, když padám níž,

láska je chvíle, kdy vím, že můžu žít.