á, áh

.. .. .. Má Kotva, mé dítě

Áh

Víc jak lásku cítím žal,

jindy lásku víc jak dar. I když srdce bolí a tělo je jen velký klam . S úsměvem se protloukám a pro oči cizích jsem jenom trapnej klaun. ( ... )

Óó

Moje tělo stále chodí, leč v pláč propadám.

Potápím se s vědomím, že žít bez kotvy ( ... ) už neumím...

ááá

Nemůžu, nechci žít jinde byť vím,

že pod vodou ( ... ) dýchat neumím.

.. .. ..

Ach jak duše pálí a zžírá jako oheň, který nehřeje, ale bolí a touha po lásce je veliká

Óó

v podobě štěstí cítit žár, který spaluje, zžírá a pálí

Pocítit chvějivou radost z žití.

Že za maskou je srdce bolavé, jenom pár duší ví.

ááá

( ... ) a pevné okovy tě drží Pod hladinou,

Tvá kotva je tvé vše, tvé dítě.

I když toužím cítit žár, bez či s kotvou je zažehnán. Tak i tak...

Óó

A přeci mě stahuje ke dnu, od kterého odrazit nejde se.

Nemůžu, nechci a nedokážu

žít jinde byť vím, že pod vodou ( ... ) dýchat neumím.

Touha ve mně narůstá a kotva se mi zarejvá,.. je jak háček na udici a já ta návnada!

Mé dítě stojí za to se nadechnout- a setrvat pod hlaďinou...

Óó

Mé štěstí se nachází v mém neštěstí...

Óóó

Mít zdravé dítě je dar.

miluju tě navždy lásko má... Á, ách!