V mlze stojím, sám pod hvězdami,

kde vítr šeptá staré vzpomínky.

Můj svět je tichý, jen ozvěny zní,

v nich kroky moje, co nikam nejdou.

Rád se ztrácím, kde nikdo není,

v tichu nacházím, co jiní ztrácí.

Žádný hlas, žádný dotek, jen já a čas,

v srdci mám klid, co nikdo nezkrotí.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Lidé se ptají, proč utíkám,

proč v jejich hlasech pravdu nehledám.

Jejich svět je hluk, co láme klid,

já volím ticho, kde srdce sílí.

Pod stromy starými, kde ptáci mlčí,

můj dech se mísí s větrem, co sílí.

Nepotřebuju slova, co lžou,

v samotě pravdu svou vždy najdu.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Ať svět se točí, ať hledá svůj smysl,

já v tichu stojím, kde čas se zastavil.

Žádná tvář, žádné ruce, co vážou,

jen já a hvězdy, co v tichu září.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Jsem stín, co tančí sám,

v noci, kde světlo spí.

Má duše volná je,

v samotě nacházím svůj cíl.

Když svět usíná, já bdím v mlčení,

v samotě žiju, tam je mé vězení.

A přesto volný, s hvězdami spojený,

v tichu jsem celý, sám, a spokojený.