Mlha se snáší, stromy jsou strážci,

Šepotem listí mi vypráví příběh.

Starobylé světlo se dotýká tváře,

Koruna z kovu, stříbrný hřeben.

Oči jsou jezero, klidné a hluboké,

Zrcadlo věků, co nikdo nezná.

Zlaté vlasy plynou jak říční tok,

Zelené šaty, co zpívají listím.

Jsem dcera lesa!, matka a strážce,

Hrdost a síla v mém srdci je spjata.

Nejsem pouhá víla z dětských snů,

Jsem odkaz síly, jsem Královna Elfů.

Zelený les je můj tichý chrám,

Ztraceni v čase, vítr zpívá náš žalm.

Kapky rosy na mechu, zpívají mi sonety,

Slyším zpěv ptáků, dávný a tichý.

Vůně pryskyřice, země a kořenů,

Ticho je domov, co mi dává mír.

Každý stín, každý strom, každý balvan,

Je součástí mne, mého dávného příběhu.

Nechci zlato, nechci moc, nechci slávu,

Jen věčný mír pro můj rod a domov.

Jsem dcera lesa!, matka a strážce,

Hrdost a síla v mém srdci je spjata.

Nejsem pouhá víla z dětských snů,

Jsem odkaz síly, jsem Královna Elfů.

Zelený les je můj tichý chrám,

Ztraceni v čase, vítr zpívá náš žalm.

Tisíce let plynou jako chladné řeky,

Pamatuji na úsvit světa a jeho hříchy.

Ale stále stojím, věčná a klidná,

Strážkyně lesa, naděje poslední.

Ať už přijde bouře nebo jasný den,

Mé srdce bije pro můj věčný sen.

Jsem dcera lesa, matka a strážce,

Hrdost a síla v mém srdci je spjata.

Nejsem pouhá víla z dětských snů,

Jsem odkaz síly, jsem Královna Elfů.

Zelený les je můj tichý chrám,

Ztraceni v čase, vítr zpívá náš žalm.

[The music slowly fades, only the sound of the wind and the rustling of leaves can be heard, like at the beginning[

Jsem Královna...!

Jsem Královna...!