Napsala mi psaní (František Gellner, Radosti života, 1903)

Napsala mi psaní

srdce mého paní,

že mne bude milovati

do skonání.

Duše moje klidná

se zas rozrušila.

Proč mi děláš těžké srdce,

moje milá?!

Jako kočka s myší

se mnou jsi si hrála,

o lásce a zášti stejně

jsi mi lhala.

Chtěl jsem tvoje srdce,

podala's mi kámen.

Zvolna dohořel mi v duši

bílý plamen.

Hlava má je chorá,

a tak teskno je mně.

Pohádky mi vyprávět chce

černá země.

Za bezesných nocí

v lampy pološeře

šílenství mi dutě buší

na mé dveře.

Má tvé rudé rety

rozevřené v smíchu,

na panenském čele pečeť

krutých hříchů.

Má tvé modré oči

dětinské a lhavé

a tvé zlatě prozářené

vlasy plavé.

Má tvé bílé tělo

s všemi dary blaha.

Nelítostně na mé dveře

biješ nahá.

Hlava má je chorá,

a tak teskno je mně.

Pohádky mi vyprávět chce

černá země.