(Sloka 1)

Stojím ve frontě, číslo v ruce,

úředník zívá, čas se vleče.

Čekám na papír, co mi dá právo,

žít nebo chcípnout – to je to lákadlo.

(Refrén)

Razítka a hranice, železná pěst,

za stolem úsměv, v očích jen lest.

Papíry, zákony, nekonečný řád,

svět je tvá cela a klíč má stát.

(Sloka 2)

Můj život je formulář v šedivý složce,

čekej, až tě zavolaj jménem na bločce.

Jeden papír ti život dá,

druhej tě pošle na devět dnů do prázdna.

(Refrén)

Razítka a hranice, železná pěst,

za stolem úsměv, v očích jen lest.

Papíry, zákony, nekonečný řád,

svět je tvá cela a klíč má stát.

(Bridge)

O jeden podpis jsi občan či stín,

na jednom řádku jsi člověk či stroj.

O jedno razítko víc či míň,

a tvůj svět je buď domov, nebo cizí boj.

(Sloka 3)

Tolik pravidel, co dávaj smysl,

že nezbejvá čas na skutečný kyslík.

Čekárny plný těch, co se topí,

systém je lhostejně nechá v tý louži.

(Refrén – 2x, naposledy křičený)

Razítka a hranice, železná pěst,

za stolem úsměv, v očích jen lest.

Papíry, zákony, nekonečný řád,

svět je tvá cela a klíč má stát.