Někdy byly chvíle, kdy slova pálila,

bolest ve mně tiše zůstávala.

Ale dnes ti říkám s čistou duší,

Netrap se nad věcmi co jiní netuší.

Odpouštím ti každý křik i tíhu slov,

život nás učil, že láska je ostrov.

Miluju tě tak, jak jen dcera umí,

jsi můj táta, a to se nezmění.

Sestry i já stojíme při tobě,

ať se ti úsměv vrátí na tvář, tati, jen tobě.

Netrap se věcmi, co čas dávno splách,

život je krásnější, když ho bereš na lehký práh.

A i já se ti chci omluvit,

že můj slovník mnohdy ulít.

Ale láska nás spojí, to dobře víš,

stačí jen úsměv a radostí žít.

Odpouštím ti každý křik i tíhu slov,

život nás učil, že láska je ostrov.

Miluju tě tak, jak jen dcera umí,

jsi můj táta, a to se nezmění.

Tak usmívej se, tati, buď jen svůj,

My při tobě stojíme stůj co stůj.

Miluju tě dnes i navždy, to slibuju,

proto ti teď s láskou tuhle píseň věnuju.