V hlavě vytvořil jsem si vlastní svět.

Ach, bohužel pro mě není cesty zpět.

Mé reality jsou v sobě propletené,

však mé myšlenky jsou zmatené.

V odrazu zrcadla vidím strach a zklamání,

s nadějí, že mě můj svět zázraků zachrání.

Mé oči nevidí to, co můj odraz ano, a proto na mě křičí,

tvůj svět zázraků tě pomalu ničí.

Tohle je jen začátek, přijdou horší zítřky,

každý se snaží uhasit plamen naší svíčky.

Tohle je naše volba, bere si svoji oběť,

ze života stává se jedna velká zpověď.

Ach, není to jen ale moje vina,

že všude je zlo a špína.

Za všechno může tahle doba,

můžeme za ni Ty, Já, oba.

Tohle je jen začátek, přijdou horší zítřky,

každý se snaží uhasit plamen naší svíčky.

Tohle je naše volba, bere si svoji oběť,

ze života stává se jedna velká zpověď.

Máme pevně omotané provazy kolem krku,

nikdy nedosáhneme uspokojivého úspěchu.

Myslím, že vyplnilo se proroctví,

že upadli jsme do vlastního otroctví.

Chceme jen malou spásu,

smysl života a jeho krásu.

Ale toho se nikdo nikdy nedočká,

neboť naše planeta už nepočká.

Tohle je jen začátek, přijdou horší zítřky,

každý se snaží uhasit plamen naší svíčky.

Tohle je naše volba, bere si svoji oběť,

ze života stává se jedna velká zpověď.

Tohle je jen začátek, přijdou horší zítřky,

každý se snaží uhasit plamen naší svíčky.

Tohle je naše volba, bere si svoji oběť,

ze života stává se jedna velká zpově