Hoří… !!!

Hoří nám louka, hoří i sen,

někdo tu spálil, co chránil náš den.

Stojím tu sám, s písní na rtech,

v kapse mám sirky a právo na vztek.

Hej, zvedni hlas – ať hory zní!

Nechť vítr ví, že nejsme sami!

Z popela vstanem, už žádný klam –

hoří nám louka, ale ne náš chrám.

Ať prší benzín, ať fouká mráz,

dokud zpíváme, nezmizí v nás.

Když louka hoří, my hoříme s ní,

nejsme z popela – my jsme ten dým!

Po cestách dlouhých, po dechu psů,

šli jsme jak blázni, co hledají zlatí díl,

Ale kdo víru má, ten nemusí lhát,

a kdo si zpívá, ten ví, kým se chce stát,

Hej, zvedni hlas – ať hory zní!

Nechť vítr ví, že nejsme sami!

Z popela vstanem, už žádný klam –

hoří nám louka, ale ne náš chrám.

Když všechno shoří, co zbyde v nás?

Jen srdce v dlaních a poslední čas.

Zpívej se mnou, ať víš, že jsi žil –

než ti zítřek smyslů zbaví a to hned.

Hej, zvedni hlas – ať hory zní!

Nechť vítr ví, že nejsme sami!

Z popela vstanem, už žádný klam –

hoří nám louka, ale my jsme tam.

Ať prší benzín, ať fouká mráz,

dokud zpíváme, nezmizí v nás.

Když louka hoří, my hoříme s ní,

nejsme z popela – my jsme ten dým!