Na Mezině je mrazík zubatý

Kabát z ovce pára z úst mi vychází

Jenom pole stříbrně se blýská

A v kapse mi zbyla jenom tříska

Pepa odmít tady zůstat sedět

Řekl nechte mě do tropů letět

Venouš jen kroutil hlavou mlčky

Seděl v zimě ,šel sekat špalíčky

V tropech slunce svítí na písky

Na Mezině kaká pes u břízky

Pepa zpocen na pláž si lehá

Venouš v zimě zase dřevo tahá

Na Mezině ticho a mráz krutý

Když je zima bývá život smutný

Venouš ale zůstal protože ví

Že mezina je místo klíčový

Pepa v tropech kokos pije chtivě

záda spálený Marně kvílí

Venouš má však horkou polívčičku

prošlapává svou zmrzlou i cestičku

V tropech slunce svítí na písky

Na Mezině kaká pes u břízky

Pepa zpocen na pláž si lehá

Venouš v zimě zase dřevo tahá

V kamnech už oheň hoří

v chatě už je teplo boží...