„Život je bonboniéra“

Sedím na lavičce, čekám na autobus,

v kapse tisíce vzpomínek, ve tváři smích i strach.

Řekli mi kdysi, že jsem jiný než svět,

ale já jen kráčím a nechám se vést.

Život je bonboniéra,

nikdy nevíš, co v ní máš.

Někdy sladká, někdy hořká,

a přesto jdeš dál.

Život je bonboniéra,

běžím, jak nohy stačí běžet.

A srdce moje vede mě,

tam, kde můžu milovat.

Potkal jsem Jenny, můj nejdražší sen,

byla jak vítr, já jen tichý stín.

Prošel jsem válkou i oceánem,

vždycky jsem věřil, že najdu ji zas.

Život je bonboniéra,

nikdy nevíš, co v ní máš.

Někdy sladká, někdy hořká,

a přesto jdeš dál.

Život je bonboniéra,

běžím, jak nohy stačí běžet.

A srdce moje vede mě,

tam, kde můžu milovat.

Možná jsem hloupý, možná jen prostý,

ale vím, že láska je víc než slova.

Když držím syna v náručí,

už vím, proč jsem tady.

Život je bonboniéra,

nikdy nevíš, co v ní máš.

Někdy sladká, někdy hořká,

a přesto jdeš dál.

Život je bonboniéra,

a já už vím, že největší dar,

je milovat a být milován.

Život je bonboniéra…

a ty jsi ta nejkrásnější.

a máma říká : „Pro hlupáka, každý je hloupý“