Jednou v kavárně na soutoku - uprostřed zimy
A strictly spoken word recitation, NO SINGING, NO MELODY. A deep, aged, and gravelly male bass-baritone voice. The delivery is flat, realistic, and monotone, like a tired man talking to himself in a quiet room. Very slow pacing with long, natural silences. Extremely minimalist background: only a faint, ambient room tone and the distant, nearly inaudible sound of wind. Occasionally, a single, sparse, and dark piano note with long decay. No rhythmic elements. The focus is 100% on the dry, unpolished, and intimate spoken vocal. High-definition close-mic recording
Jednou v kavárně na soutoku - uprostřed zimy
A strictly spoken word recitation, NO SINGING, NO MELODY. A deep, aged, and gravelly male bass-baritone voice. The delivery is flat, realistic, and monotone, like a tired man talking to himself in a quiet room. Very slow pacing with long, natural silences. Extremely minimalist background: only a faint, ambient room tone and the distant, nearly inaudible sound of wind. Occasionally, a single, sparse, and dark piano note with long decay. No rhythmic elements. The focus is 100% on the dry, unpolished, and intimate spoken vocal. High-definition close-mic recording
Lyrics
Dvě kapky deště
na zamrzlém skle.
Bůh chtěl,
ať stečou se v jednu.
Jedna se bála moře.
A druhá, že vyschne v dlani.
A Vltava tam dole, pod krunýřem ledu,
teče dál bez vašeho přání a ptaní.
Je šestého ledna a mráz utahuje šrouby.
Mínus dvanáct. Dech se mění v krystaly.
Tady uvnitř se choulíme do svetrů,
co koušou jako špatné svědomí.
Mneme si zkřehlé prsty a červené uši,
a v hrnku s čajem hledáme alibi pro své mlčení.
A přece tam venku... podívej...
Na větvi, co trčí k nebi jak pařát starce,
vykukuje Naděje.
Má malinkatou, směšnou čepici a je jí zima.
Třese se strachy, že ji přehlédneme.
Že ji tam necháme, v té bílé tmě, samotnou.
Ty dvě kapky už stekly. Už jsou jedno.
Tak nebuď srab a otevři to okno.
Pusť tu malou dovnitř.
Protože i když to zebe...
...bez ní je ta kavárna jen čekárna na konec světa.