Partial lyrics are owned and produced by:𝙝𝙩𝙩𝙥𝙨://𝙨𝙪𝙣𝙤.𝙘𝙤𝙢/@𝙖𝙞𝙢𝙞𝙣𝙚

Style and music choice by me....Have fun!

Translation imperfect but at the end:

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

Když jsem byl malý, kreslil jsem si obrázky,

nebyl nijak dbalý, nezajímaly mě provedení otázky,

kreslil si nádherně vymalovanou budoucnost,

kde mám všeho všudy dost.

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

Užíval si mládí, zatracoval školu,

shromažďoval harampádí, užíval si blábolů.

Nebyl žádný svatoušek, učil se ledabyle,

bylo to znát i u zkoušek, kde jsem se snažil tvářit roztomile.

En route pour consacrer mon temps à quelque chose d'utile.

Je repense à cette phrase que j'ai entendue dans une chanson : «[Vocal child]: Comparé à elle, je choisis la voie la plus simple ».

J'essaie de comprendre ce que signifie choisir la voie la plus facile.

Il n'y a pas de chemin facile,

sauf la sortie,

et ce n'est pas aussi facile qu'il y paraît(!).

Mládí však jednou skončí

a člověk do reálu vkročí.

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

Všechno je jen v mé hlavě

Na papír vpravím jen čmárance hravě.

A pak, když potřebuju,

vezmu si kresbu do ruky a vybavím si, co si pamatuju.

Někdy je to namáhavé a má paměť už taky dobře neslouží,

a tak ty mé obrázky hravé na věčnost odložím.

Nebo jim přiřadím jiný význam,

ten ale většinou tak rád nemám.

Takže jejich osud je stejný

a můj osud beznadějný.

Dnes už tolik nekreslím,

asi má fantazie už ochabla

a realita s tím mým životem nakresleným lesklým

se úplně rozešla(!).

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

Il suffit de choisir et de prendre une décision(!),

qu'elle soit bonne ou mauvaise,

ce n'est pas ce qui compte,

il suffit de prendre les choses en main et d'agir.

[Vocal child];

Snažím se žít ve skutečnosti,

však nemám žádné cennosti,

ať již v matériích

ani snech blažených.

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

𝙍é𝙫𝙚𝙞𝙡𝙡𝙚-𝙩𝙤𝙞, 𝙖𝙫𝙖𝙣𝙘𝙚

Last exit...

-----------------------------------

-----------------------------------

Translation:

When I was little, I drew pictures,

I wasn't careful, I wasn't interested in the execution of the question,

I drew a beautifully painted future

where I had everything I needed.

I enjoyed my youth, I hated school,

I collected junk, I enjoyed nonsense.

I wasn't a saint, I studied carelessly,

it was obvious in exams, where I tried to look cute.

On my way to devote my time to something useful.

I think back to a line I heard in a song: “[Vocal child]: Compared to her, I choose the easiest path.”

I try to understand what it means to choose the easiest path.

There is no easy path,

except the exit,

and that's not as easy as it seems(!).

Everything is just in my head.

I playfully scribble on paper.

And then, when I need to,

I pick up the drawing and remember what I remember.

Sometimes it's difficult and my memory doesn't serve me well,

so I put my playful pictures away for eternity.

Or I assign them a different meaning,

but I don't usually like that one very much.

So their fate is the same

and my fate is hopeless.

I don't draw as much anymore,

perhaps my imagination has waned

and reality has completely diverged from my life drawn in bright colors

I don't draw as much anymore,

perhaps my imagination has waned

and reality has completely diverged from my life drawn in glossy colors

I try to live in reality,

but I have no valuables,

neither in material things

nor in blissful dreams.