Miluji sníh, a proto jsem koupil na horách chatu. V zimě tam s Frantou vyrážíme na celý týden. Není tam ani elektrika, paráda. Nádherné horské prostředí. Meluzína hvízdá za komínem, celý den se topí dřevem v krbu. Žádný spěch, jen pohoda. Tak si to tu vždycky užíváme, a bez manželek. Letos musím jet sám, Franta má práci. Nedá se nic dělat, a tak na nic nečekám a vyrážím sám…. Dorazil jsem celý promrzlý, musím rychle zatopit. Oheň vesele plápolá a teplo se line chatou. Mrknul jsem na hromádku dřeva vedle krbu. To mi do rána nevydrží, musím ještě zajít dozadu, za chatu. Venku se čerti žení, moc se mi ven nechce. Nedá se nic dělat, musím. Moc toho nevidím, vítr mi žene sníh do očí. Naložil jsem poslepu celý koš, a pak si protřel oči. Co to? Za stálého protírání očí jsem hleděl do chumelenice. Kdo to tam může být, tady přece dokola nikdo chatu nemá. Zbystřil jsem všechny své smysly a snažil se zaostřit zrak. Postava se pomalu blíží. Trochu napadá na pravou nohu, a tak nějak divně, nelidsky, mává rukama. Začínám rozeznávat detaily. Ježíši, má i chlupaté nohy a hlavu. Dostal jsem strach. Že by medvěd? Ale medvěd přece takhle nechodí. Postava se náhle zastavila. Pak něco nesrozumitelně vykřikla. Znělo to jako uahaha, uahaha, u toho pohazovala rukama směrem k chatě. Strachy se mi roztřásla kolena, a nebyl jsem schopný slova. Pak na mě zase něco zakřičela a kolébala se směrem ke dveřím chaty. Teď už jsem si skoro jist, je to Sněžný muž. Došel ke dveřím chaty a divně zalomcoval klikou. Párkrát do dveří i bouchnul. Třesoucí se rukou jsem otevřel dveře. Vstoupil dovnitř. Co ty drápy? Takové přece nemá žádné zvíře. Pak poodešel doprostřed místnosti a chvilku zíral do ohně. ...Najednou se otočil ke mně, zvednul ruce a oběma rukama se chytil za hlavu... Pak udělal rychlý pohyb … a sundal z hlavy chlupatou masku. Chatou se ozval hlasitý Frantův smích. Dostal jsem tě, viď? To mi ušila manželka. Teď připravujeme v divadle nové představení, kde mám hrát Sněžného muže. Chtěl jsem to vyzkoušet, jestli to hraju dobře. ...Nebyl jsem schopný slova. Stál jsem u dveří jak solný sloup, a nejradši bych Frantu něčím praštil po hlavě. Po třetí sklence whisky jsme se už chechtali oba. Ani byste nevěřili, jak je snadné Sněžného muže, alias Frantu, opít. ...Už mám taky pěkně v kuli. ...Svalil jsem se vedle něho na pohovku ...a usnul jako špalek.