[Verse 1] Zeptala se Lenička: „Jak se dělá sklenička?“ Maminka hned nevěděla, odpovědět ale chtěla. Do knihovny proto zašla, tam naučnou knihu našla. Přečetla vše, co máš mít, když si chceš sklo vyrobit.

Potom Lence vysvětlila, co se v knize naučila...

[Chorus] K výrobě se hodí směs z potaše, sody, písku, taky vápence. To se vloží do pece. Ta pec se pak rozžhaví a směs v ní se roztaví.

[Verse 2] Jestli vůbec neznáš těžké slovo potaš, vysvětlím to nejspíš zkrátka – je to pevná bílá látka uhličitan draselný. (Pauza) Sypká směs je náhle jiná, stane se z ní tekutina...

[Bridge] Aby proces vyšel zdárně, provádí se jenom v sklárně! K výrobě skla hlavní klíč je dlouhá a pevná tyč. Říká se jí píšťala, písně by však nehrála. A tu sklářskou píšťalu otáčí sklář pomalu.

[Chorus] K výrobě se hodí směs z potaše, sody, písku, taky vápence. To se vloží do pece.

[Verse 3] Z hmoty během vteřiny vyfukuje bubliny, které se při ochlazení na skleničky rázem změní. Skláři mají formičky na džbánky a skleničky, poháry či vázičky i skleněné mističky.

[Outro] Lenička je v zamyšlení. „Tak to vážně lehké není! Na sklenky teď pozor dám, před pádem je uhlídám!“