[Verse]
Tři holky ťapkaj' po mým tracku jak stopy,
jedna nejstarší, dvě jak zrcadlový kopie.
Blondýnka mihá ve slunci jak svatozář,
její dvojče černý vlasy, noční tvář.

[Verse 2]
Nejstarší mluví, jak kdyby byla královna,
černovláska, jazyk ostrý, vždycky pravda hlavní.
Malá blondýnka zas jak slunce v letním dni,
výbuch energie, co roztančí všechny dny.

[Chorus]
Dvě z jednoho plánu, třetí z jiný dráhy,
všechny tři v jednom kruhu, nejsou žádný krámy.
Zrcadlení i rozdíly, přesto silný pouto,
trojlístek životních tónů, není žádný ticho.

[Bridge]
Dvě sálaj' kontrastem jak tmavý a světlý stín,
nejstarší něčí kompas, co ukazuje cíl.
Blond a černá se hádaj', ale ví, kde stojí,
sestry nebo bojovnice, život je spojojí.

[Verse 3]
Čepice kšiltovka zastíní jejich pohledy,
všude, kde jdou, zanechaj' stopy, jak kdyby vedly děj.
Nezbedná malá, statné dvojče za ní kráčej',
černovlasý šéf, nářky umlčí pohledem.

[Chorus]
Dvě z jednoho plánu, třetí z jiný dráhy,
všechny tři v jednom kruhu, nejsou žádný krámy.
Zrcadlení i rozdíly, přesto silný pouto,
trojlístek životních tónů, není žádný ticho.