Byl jednou jeden král.

Ten na harmoniku hrál.

Hrál tak krásně a usedavě,

až se z toho celé království posadilo na zadek.

Protože ale v království každý seděl, nikdo nic nedělal.

A protože nikdo nic nedělal, pole ležela ladem.

A protože pole ležela ladem, všichni hladověli.

A protože všichni hladověli, každý měl hlad.

A protože každý měl hlad, spoustu lidí hladem umřelo.

Když to král viděl, zhrozil se a přestal hrát.

Jenže bylo pozdě, přišla zima.

A tak všichni umřeli.