​[Intro]
„Dámy a pánové, neslyšíte špatně. To nejsou perkuse. To jsem já. Ale sledujte tohle...“

​[Verse 1]
Už nejsem nejmladší, no a co?
V kolenou vrže mi, má to svý kouzlo.
Pódium láká mě, v sázce je všechno,
i když mi mládí už mezi prsty vklouzlo.
Klouby mi hrajou to svý staccato,
v zádech mě píchá, no stojí to za to.
Místo rodea teď cítím jen křeč,
však v srdci mám pořád tu divokou řeč.

​[Verse 2]
V botníku leží ty lakovaný střevíce,
pamatujou flitry a ty největší vánice.
Dneska v nich neujdu ani kousek ulice,
přesto v nich vypadám jak letní denice.
Záda jsou tuhá, kloub jako rezavej pant,
ale když basa mě kopne, nejsem diletant.
Vytáhnu hrudník a nahodím tvář,
i když mě táhne k zemi ta stará zář.

​[Chorus]
Hej, hej, hej, hej
Protancovali bychom celou noc
Kdybych měla tu možnost vrátit se do minulosti, tu moc
Hej, hej, hej, hej!
I když mě píchá v boku a pálí mě v kříži,
vidím, jak parket se k mým nohám blíží!
Hej!

​[Verse 3]
Teď v koutě sedím a drink držím v dlani,
koukám na ty mladý, jak brousí ten prach.
Mý vrzající klouby slyším i v tomhle hraní,
stáří je zloděj, co nahání mi strach.
Jenže tyhle střevíce mě nesly výš,
než všechny ty holky, co neznají dřív.
Pojď blíž a uvidíš, pojď ještě blíž,
ukážu ti show, i když mám v kostech tíž!

​[Bridge]
Kolikrát tancem jsem boty prošlapala...
Teď mě jen píchá a pálí v kříži...
V mysli ty vzpomínky pořád si hýčkám,
nejsem jen svíčka, co pomalu zhasíná.
Klouby mi hrajou jak stará mechanika,
ale ta basa mě ze židle zvedá!
JEDEM!

​[Chorus]
Hej, hej, hej, hej
Protancovali bychom celou noc
Kdybych měla tu možnost vrátit se do minulosti, tu moc
Hej, hej, hej, hej
Protancovali bychom celou noc
Kdybych měla tu možnost vrátit se do minulosti, tu moc

​[Outro]
Kéž bych se mohla vrátit do starých časů,
kdy květiny padaly z mých planitých vlasů.
Obuju střevíce, i když v nich lupe...

„A sakra... tohle bude zítra bolet.“
Má duše v rytmu houseu stále tlupe.